Dovolená na Madeiře se nám o loňských jarních prázdninách osvědčila. Proto jsme přemýšleli kam vyrazit na jarňáky letos. Chtěli jsme něco, co nebude příliš daleko, přece jen letět na týdenní dovolenou třeba do Asie nám nedávalo smysl, bylo tam teplo, něco nového poznali a užili si i přírodu. Naše volba padla na Izrael, který všechna naše očekávání naplnil vrchovatě.
Když jsme sestavovali program, měli jsme tři možnosti – být na jednom místě a dělat výlety, udělat velkou poznávací tour Izraelem (což by zpravidla obnášelo spát každou noc v jiném hotelu) nebo zvolit slow travel, na jednom místě být dvě až tři noci. I s ohledem na syna jsme se rozhodli pro třetí variantu – slow travel. Díky tomu jsme cestovali v jižní Izraeli. Naším nejsevernějším místem byl Jeruzalém. Vycházelo to i z toho, že severní část je, alespoň podle fotek, podobná svým charakterem naší běžné krajině (pole, lesy), zatímco jižní část je zcela odlišná – převážná část je pokrytá Negevskou pouští.
Co se nám v Izraeli líbilo?
- Jeruzalém – tohle město má zkrátka hodně do sebe. Setkávání kultur je unikátní. A to nejen ve starém městě, které se dělí na Židovskou, Křesťanskou, Muslimskou a Arménskou, ale třeba i v novém městě rozdíl mezi čtvrtí, kde žijí ortodoxní Židé a moderní částí města. Stejně tak nám přišlo unikátní okolí Jeruzaléma (snad trochu zprostředkují fotky) a v neposlední řadě muzeum holokaustu Jad Vašem. I na 11letého syna dolehla atmosféra Jeruzaléma.
- Samozřejmě Mrtvé moře.
- Machtěš Ramon – unikátní místo, které vypadá jako obří kráter. Vzniklo přitom činností několika geologických procesů. Příroda je zde skutečně unikátní.
- Treking – ač se to nezdá Izrael je zaslíbená země turistice a trekingu. Z těch několika tras, které jsme si prošli jsme byli nadšeni. Izrael nabízí velké množství turistických tras, které jsou velmi dobře značeny. K orientaci lze pak používat mapy.cz. Případě je možné si importovat některé trasy z com. V tom případě doporučuji aplikaci Locus Pro.
Náš itinerář v Izraeli / cestopis
Den – přílet
Do Eilatu jsme přiletěli před sedmou hodinou večer. Na pasové kontrole se pouze ptali, zato však několikrát, zda jsme nebyli poslední době v Číně. Strach z Koronaviru dorazil i sem.
Den – Eilat
Protože byl Šabat nebylo kde si půjčit auto. Proto jsem zvolili relax a koupání v Rudém moři (které mimochodem velmi nadnáší). Procházka po promenádě. Eilat je klasické turistické letovisko – ničím neurazí a také ničím nenadchne. I přes Šabat bylo na promenádě dost otevřených obchodů. Bylo 22.2. a v na nábřeží slavili něco jako dětský den. Spousta atrakcí pro děti, vše zcela zdarma.
Den – Podmořské muzeum, Red canyon
Po půjčení auta jsme se jeli podívat do UnderWater Observatory. Jak různá akvária nemám příliš v oblibě, tak z tohoto jsem byl skutečně nadšený. Stejně tak manželka i syn. I přes vyšší vstupné (za 2+1 celkem 2.000 Kč) se to vyplatí. Je tam několik akvárií s žraloky a rejnoky, s menšími rybami, vrcholem pak je procházka po mořském dně, kde vidíte skutečný korálový útes a ryby v moři. Nakonec jsme tam byli přes tři hodiny.
Odpoledne jsme kousek popojeli a šli na cca 5 km procházku do Red Canyon. Je to příjemná a nenáročná trasa krásnou přírodou a wádí (vyschlé údolí). K začátku trasy je možné dojet po nezpevněné cestě běžný osobním autem. Trasa Red Canyonem je zde.
Večer jsme pak měli přejezd do Aradu
Den – Arad, Mrtvé moře
Tento den jsme museli změnit plány. Na další den, kdy jsme chtěli jet k Mrtvému moři, hlásili déšť, a tak jsme se jeli koupat již dnes. A to na veřejnou pláž v Ein Bokek. Co říci k Mrtvému moři? Je to super! Skutečně nadnáší. Když se vám dostane do očí nebo pusy slaná voda, je to nepříjemné, ale není to tak hrozné, jak se všude píše.
Zajímavostí je, že se vlastně nejedná o Mrtvé moře! To v jižní části již defacto vyschlo. Jak je vidět i podle mapy, Mrtvé moře je zde rozděleno do jakýchsi jezer. A slaná voda je sem přiváděna ze severní části Mrtvého moře, dvěma kanály, které nechala vybudovat společnost Dead See Works, což je velká chemická továrna nacházející se cca o dalších 20 km jižněji.
Ein Bokek samotný mě pak velmi příjemně překvapil. Sice je to jen shluk hotelů, ale byla tam velmi příjemná a poklidná atmosféra.
V samotném Aradu jsme byli ubytováni v úžasném penzionu Dead See Desert Edge´s. Pan domácí je bývalý novinář a cestovatel. Proto nám poradil dvě výborné trasy v okolí. První je se slaná hora – ano, je skutečně ze soli a krátkou procházku k vodopádu.
Den – Tel Mareša
Co říci k tomuto dnu? Skutečně pršelo. Teplota spadla k 10 stupňům a foukal silný vítr. Navíc byli zavřené silnice, včetně silnice č. 90, kterou jsme chtěli jet do Jeruzaléma.
Plán byl jet se podívat na Masadu po silnice ze západní strany. Ale cestou byl takový liják a vichřice, že jsme to vzdaly (byl problém i udržet auto na silnici). Místo toho jsme jeli do Jeruzaléma západní cestou. Prohlídli jsme si zeď oddělující Izrael a Palestinu a navštívili Tel Marescha/Bet Gurvin national park. Podle počtu autobusů a školních výletů se jedná o významné místo. Nás však příliš nezaujalo, resp. „jako jo, bylo to fajn, ale vodvázaný z toho nejseme“.
Večer za deště jsme přijeli do Jeruzaléma. Hodně dlouho jsem řešil, kde v Jeruzalémě zaparkujeme auto. Vše bylo velmi drahé nebo velmi daleko. Nakonec jsme našli jedno mini-parkoviště kousek od tramvaje, která jezdí do centra. Parkovišťátko mělo vždy pár volných míst, a především je zdarma. A ač se na první pohled nachází v lese, je hned pod památníkem holokaustu, takže bude i dobře střežené. Nachází se zde.
Den – Jeruzalém
Celodenní procházení starým městem. Prošli jsme Zeď nářků, Chrámovou horu, Křížovou cestu, a především se jen tak procházeli uličkami. Na večer jsme šli na asi největší trh v Jeruzalémě Machane Yahuda a do čtvrti ortodoxních židů Me’a Še’arim.
Den – Jeruzalém
Dopoledne jsme syna nechali odpočívat v apartmánu a s manželkou vyrazili do muzea holokaustu – Yad Vashem. I pokud muzea nemusíte, v tomto zažijete silné emoce!
Odpoledne jsme pak chodili po starém městě, na horu Sion, k hrobu krále Davide atd. Přibližná trasa je zde.
Večer se ve Starém městě objevilo velké množství ortodoxních Židů, kteří se doslova hnali hlava nehlava ulicemi Starého města ke zdi nářků. Chvíli jsem šel s tímto davem až ke Zdi nářků, kde chvilku pozoroval obrovské srocení lidí v jejich tradičních hábitech. Chvíli jsem se bavil s jedním člověkem z Tel Avivu. Ptal jsme se, co to děje a on doslova řekl „Ty náboženští fanatici mají setkání s nějakým významným rabínem“. Názorně mi to ukázalo, jaké obrovské pnutí musí být v této zemi. Nejen mezi náboženstvími, národy, ale i Izraelci samotnými.
Den – Ein Gedi, Mrtvé moře
Zatoužili jsme se ještě jednou vykoupat se v Mrtvém moři. Proto jsme na jih vyrazili silnicí 90 okolo Mrtvého moře. Z Jeruzaléma je to k Mrtvému moři pěkný sešup (z cca 800 m.n.m na -350 m.p.m.). Před koupáním jsme se zastavili v Ein Gedi – moc krásný přírodní park. Mrzí mě, že jsme neměli více času a prošli si jen základní okruh.
Po koupání jsme za soumraku vyrazili do Mitspe Ramon. Již za tmy jsme dorazili do prima alternativního hostelu Me´ever, který se nachází v bývalé průmyslové zóně, která je teď přestavěna na čtvrť plnou hospod a klubů. Kousek od hostelu byl jazzový klub. Pán u vchodu říkal, že dnes bude hrát „big band“ inspirovaný latinskými rytmy. Z big bandu se vyklubala úžasná punková kapela kombinující punk, arabskou hudbu s latinskými rytmy. Ač je ta kombinace těžko představitelná, hudba to byla úžasná.
- Den – Machtěš Ramon
Procházka po okolí Machtěš Ramon. Ta příroda je zde zkrátka úžasná. Z hlediska krajiny nej místo v Izraeli. Co určitě nevynechejte je návštěva Visitors´Center. Z venku je to nenápadná stavba, my tam šli nejprve jen proto, že jsme měli volné vstupy na Israel pass, ale ve skutečnosti je návštěva úžasná a silně emocionální (více nebudu prozrazovat ať nepřijdete o překvapení).
Navečer jsme zajeli antické vykopávky Avdat – nám se jen potvrdilo, že tento druh památek není náš šálek kávy.
- Den – Treking, Relax
Předchozí den byl hodně větrný. Manželku z toho začalo bolet ucho. Proto jsme šli v Machtěš Ramon jen krátkou procházku i vynechali návštěvu Timna Park a jeli do Eilatu do nemocnice. Z ošetření nás neodradila ani tak cena 1400 NIS, ale plná ordinace chrchlajících lidí, kdy jsme jediné slovo rozuměli Koronavirus (ne že by jej měli, jen se o něm bavili, ale i tak to bylo nepříjemné). Takže z ošetření nic nebylo a z šoku z návštěvy zdravotnického zařízení i manželku přestalo bolet ucho – vůbec se ji nedivím😊 Manželka se synem se šli projít do města a já si dal ještě jednu krátkou procházku zcela úžasnou přírodou. Tato trasa je fakt nádherná.
- Den – Šnorchling, odlet
Manželku zcela přestalo bolet ucho a nadchla se, že půjde ještě šnorchlovat. Mě a syna teplota 18 °C a silný studený vítr od koupání se odradil.
Odpoledne již jen procházka po promenádě, přesun na letiště, pár obligátních otázek na letišti (celkem cca 3 minuty) a pak následoval již jen klidný let zpět do Prahy.
Co bychom udělali jinak?
- Půjčil bych si auto hned první den na letišti. Eilat skutečně nestojí za to.
- Vynechali bychom Tel-Marešu. Je to sice fajn místo, ale ne to, kuli, čemu jedete do Izraele. Raději bychom jeli rovnou do Jeruzaléma.
- Třikrát jsme chtěli jít na Masadu, ani jednou se nám to nepodařilo (1x kuli počasí, 1x jsme dali přednost koupání se a 1x jsme se špatně podíval na otvírací dobu).
- Rozhodně bych vyčlenil více času na treking. Izrael v tom má úžasný potenciál.
