Souhrn rad, pravidel a doporučení, které mohou usnadnit vaši pouť, pomoci s její přípravou i s odhodláním na pouť vyrazit. Vychází z mé osobní zkušenosti.
JAK SE PŘIPRAVIT NA POUŤ
Vědomě se rozhodněte jestli na pouť půjdete samy nebo s někým
Pokud chcete pojmout pouť jaké prostředek ke svému rozvoji je nutné vyrazit na pouť sám. Jen tak uslyšíte všechny své myšlenky, naladíte se na sebe sama.
Pro hodně lidí může být velký problém vyrazit na pouť sám. V tom případě se nabízí dvě možnosti. Udělat si pouť krátkou – i odpolední pouť může být silným zážitkem. Druhou možností je využít tzv. doprovázené poutě, kde máte vyškoleného průvodce.Rozhodněte se kam vyrazíte na pouť
Hned na začátek nemusíte dělat několika měsíční pouť do Santiaga de Compostela. Pouť může být stejně tak týdenní a po České Republice a stejně tak jenom na odpoledne. Příkladem takové odpolední poutě může být cesta pěšky k rodičům, kteří bydlí 15 km od vás. Pouť je stav mysli, nikoliv počet nachozených kilometrů.
Stanovte si záměr pro pouť
Tento bod považuji za nejzásadnější. Vždy je nutné si stanovit záměr pro pouť. Proč na ni jdu? Čeho chci dosáhnout? Co se chci (o sobě) naučit?
Jsou to klíčové otázky. Bez jejich položení a zodpovězení se z pouti může stát pochodové cvičení.Pište si deník z poutě
Pište si na pouti deník. Zapisujte si své dojmy, pocity, emoce. Zkrátka vše co vám běží hlavou. A k deníku se jednou za čas vraťte a přečtěte si jej. I zpětně mohou nastat zajímavé AHA efekty. Jestli to bude deník papírový nebo elektronický je jen na vás.
Buďte otevření a nehodnoťte
Snažte se na pouti řídit přístupem, že nic není náhoda. Již Albert Einstein říkal “Kdo věří na náhodu, nechápe hlubší souvislosti.” Přemýšlejte o tom proč se mi to děje, co za tím je. Věci nejsou dobré ani špatné, zkrátka jsou. Sám jsem měl jeden den krizi a nebyl jsem schopný vstát. Díky tomu jsem vyrazil na cestu až odpoledne a ušel jen 10 kilometrů. A chůze byla velmi pomalá. Mohl jsem si vyčítat, že dnes nic neujdu a nesplním plán. Ale vzal jsem to jako fakt. A díky tomu byl otevřený užívat si pomalou chůzi, zastavovat se často u řeky a třeba hodinu u ní sedět než naberu síly na další chůzi.
Druhý den jsem se opět vzbudil plný síly a ušel 27 kilometrů. A já věděl, že předchozí den tak měl být a bylo pro mě důležité jen tak sedět u řeky a dívat se do jejího proudu.
PRAKTICKÉ RADY NA POUŤ
Jak řešit spaní, kolik kilometrů ujít za den?
Zde je to čistě vaše individuální záležitost. Neexistují žádná pravidla. Osobně preferuji ujít za den 20-30 km. Ale pro někoho to může být málo, pro jiného hodně. Snažte se naslouchat svému tělu. Zpravidla se na něj po několika dnech na pouti naladíte a ono si samo řekne kolik kilometrů chce ujít.
Stejně tak spaní. Někdo preferuje spaní v lese a zcela mimo dosah lidí, pro jiného je představa spát v lese dost nepříjemná a zvolí ubytovnu, penzion či hotel. Obojí je v pořádku. Vždy by se mělo jednat o místa spíše klidnější.
Ani v tomto případě neexistují žádná dogmata. Představte si, že pod okny máte hlasitou diskotéku. Pokud jste se vědomě rozhodli, že chcete místo s hlasitou diskotékou, je to v pořádku. A přemýšlejte proč jste se tak rozhodli.
Pokud jste hlasitou diskotéku nechtěli, neříkejte si “Vybral jsem si špatně”, ale “Proč jsem na tomto místě. Co mi to má dát”.Jak řešit jídlo a pití?
Samozřejmě záleží na místech kudy vaše pouť vede. A vždy je potřeba hledat kompromis mezi tím kolik máte zásob a kolik toho nesete na zádech.
Minimálně Česká republika je místo hustě zalidněné. Proto ze zkušenosti stačí zásoby jídla na jeden den plus rezerva na den druhý (tj. s jídlem vystačím, když se trochu omezím). Situaci zachraňují vietnamští obchodníci, kteří jsou v každém městečku a jsou dobře zásobeni.
A co voda? Nosím sebou jednu pet lahev 1,5 litru a v každé vesnici požádám někoho o doplnění. Ale opět je nutné přihlédnout k místům, kterými půjdete.
Mě se osvědčila kombinace – snídaně a večeře z vlastních zásob. Oběd v restauraci po cestě.Vzít si sebou mobil?
Rozhodnutí je čistě na vás. Obojí má své výhody a nevýhody.
Pokud si sebou mobil neberete doporučuji dát všem okolo vědět, že skutečně budete off-line. S mobilem jsme si zvykli být v kontaktu a třeba rodinu dokážete pěkně vyděsit už když se vám nemohou dovolat několik hodin.
Osobně mám mobil sebou a používám ho jako mapu, pro navigaci a fotím na něj. Jednou za den volám rodině, kde jsem a jak se mám. Jinak jej mám v režimu “Letadlo”.Jak si stanovit trasu?
Cíl poutě si stanovte hned na začátku. Přesnou trasu vždy plánuji maximálně na den do předu. Můžete se tak řídit pocity svého těla, kolik následující den ujde a také v jakém jste rozpoložení, zda třeba chcete jít přes město nebo se mu raději vyhnout.
Plánovat trasu na den dopředu je důležité při nákupu zásob, aby se nestalo, že skončíte bez jídla a pití a nejbližší obchod je 30 km daleko.Zlaté pravidlo na závěr
Indiánské přísloví říká, že každý má v sobě bílého a černého vlka. A roste jen ten, kterého krmíme.
Přistupte tak k pouti. Nehodnoťte, že jste ten den ušli málo kilometrů. Ale ani si neříkejte “To jsem dobrý, že jsem dnes ušel tolik a tolik”. Věci nejsou ani dobré, ani špatné ale jsou. Raději se ptejte “Proč jsem dnes ušel tak málo/tak moc kilometrů?”
Třeba se díky této otázce proč o sobě něco dozvíte. A o tom pouť přece je.