Týden putování po ostrově věčného jara

Tipy na trasy na Madeiře vychází z mého putování na přelom listopadu a prosince 2017. Ne nadarmo se Madeiře říká ostrov věčného jara. Jestli je někde ráj, tak je to tady. Teplota 23°C, všude spousta levné a čerstvé zeleniny a ovoce, nádherné kopce a divoká příroda. Přitom vše v dosahu a perfektní občanská vybavenost.

Několikrát jsem si říkal „teď už mě nemá ten ostrov čím překvapit“, pak jsem zašel za nejbližší zatáčku a byl schopný jediného slova waw…

Změnil bych na itineráři něco? Hodně lidí se diví, že jsem viděl jen asi třetinu ostrova. Ale na Madeiře je co vidět na každém kroku. Místo přesunů v autě nebo autobuse jsem trávil čas v přírodě a chozením. Na jednotlivých trasách bych nic neměnil, ani na jejich pořadí. Jedinou výjimkou je den v Santaně, která mě moc nebavila. Ale ten den jsem potřeboval k odpočinku a nabrání sil na další chození.
A že jsem viděl jenom třetinu Madeiry? Již máme koupené další letenky na únor 2019😊

Přehled mého putování po Madeiře

Den 1: Východní část ostrova – poušť

Trasa zde. Není to klasická leváda. Nádherné výhledy. Trasa ukazuje obrovskou diverzitu ostrova. Na 100% doporučuji absolvovat, ale je nutné dodat, že na Madeiru se jezdí kuli něčemu jinému. Mé hodnocení 7/10

Den 2: Z Machico na Portalu

Trasa zde. Hlavně první část levády jsem si zamiloval. Má nejoblíbenější na Madeiře. Vede na hranici civilizace a divočiny. Všude nádherné výhledy. Spousta pohledu na políčka místních lidí. Zdarma nebo za dobrovolný příspěvek si lze vzít místní ovoce – spoustu druhů jsem neznal; některé znal, ale přitom chutnali jinak (třeba čerstvě utržené banány). V noci jsme spal pod mým poutnickým pončem. Bylo by to OK, kdyby nepřišla v noci vichřice a vítr se ze svahu neopíral pod pončo. To byla jako plachta a vůbec nechránilo. Noc téměř bez spánku. Mé hodnocení první půlka 10/10, druhá půlka 7/10.

 

Den 3: Z Portaly přes Riverio Frio do São Roque do Faial

Trasa zde. První část levády na Riverio Frio nic moc, druhá moc hezká. Z Riberio Frio je krátká leváda na vyhlídku – tato leváda je masová, vede jen lesem, ale výhled stojí za to. Cesta do São Roque do Faial vede po silnici, ale byl podvečer, po dešti a mělo to úžasnou atmosféru. Tato část se mi moc líbila. Mé hodnocení 9/10.

Den 4: Santana

Dnešní den žádná konkrétní trasa. Navštívil jsem město Santana. Město je příjemné, ale turistické, a přitom taková díra. Na Madeiru se nejezdí kuli městům. Mé hodnocení: 4/10

Přesto mám dva tipy na krátké trasy. TIP 1: okolo São Roque do Faial. Je to moc hezká leváda skrze místní políčka. Mrzelo mě, že se musím kuli tmě vrátit. Je zde. TIP 2: Toto rozhodně není leváda. Kuli odjezdu autobusu jsem neměl čas sjet dolu lanovkou a zpět si to vyšlápnout. A dodnes mě to mrzí. Je zde.

Den 5: Leváda Levada do Caldeirão Verde a hory

Trasa zde. Velmi náročná trasa – stačí se podívat na převýšení. První část vede okolo levády – jedna z nejfrekventovanějších levád, ale důvod je jasný – příroda je úžasná. Pak již jen dupání do kopce. Původně jsem ani do kopců nechtěl jít, říkal jsem si, že jsem na Madeiře kuli levádám a kopce jsou všude stejné. Nejsou. Příroda byla skutečně úžasná. Spánek v kamenném přístřešku. V noci přišla bouřka, tak jsem byl rád, že jsem pod střechou. Mé hodnocení 9/10.

Den 6: Pico Ruivo a Monte

Trasy zde a zde. První trasa je horská. Krátká, ale náročná na fyzičku – stále nahoru a dolu. Není potřeba jakékoliv jištění, ale pořádné svaly ano😊 Díky tomu, že jsem spal v kamenném přístřešku, jsem byl na horách před příchodem prvních turistů. Úplně neskutečná atmosféra.

K začátku druhé trasy mě vzali nějací turisté autem. Druhá trasa je krátká, ale mrkněte na převýšení. Sestoupat tolik metrů na třech a půl kilometrech je pořádný záhul na lýtka i kolena.
Mé hodnocení první trasy: 9/10 a druhé: 8/10.

Den 7: Funchal

Trasa zde. Městský odpočinek. Prošel jsem si Funchal. Podíval se na repliku plachetnice Krištofa Kolomba. V porovnání se turistickými parníky vynikne její malost. Je to takový větší člun 12×3 metry. Ty co na této lodi vyrazili do neznáma byly skutečně frajeři.

Výjezd lanovkou na Monte a pak jedna moc hezká městská leváda.

Den 8: Leváda mého srdce

Trasa zde: Nedalo mi to a vrátil jsem se na mou zamilovanou levádu.

Den 9: dolet.

 

Spaní a ubytování:

1.noc: Perola de Machico. Zvláštní ubytování. Byl jsem v hotelu sám a přitom v noci stále slyšel zvuky jak někdo bouchá dveřmi. Nádherný výhled z balkonu. Hotel je níže a blíže centru než je na mapě na Hotels.com

2.noc: Spaní v přírodě. Našel jsem si krásné místo kousek od Portely. Je tam rovinka, lavičky a plac pro malý stan. V noci mě tam přepadla vichřice a byla to dlouhá noc. To nemění nic na tom, že to je fajn místo.

3. – 4. noc: Rural de Sanroque. Hezký hotel v nádherné vesničce  São Roque do Faial. Pokud chcete zažít místní lidi a přitom krásné výhledy do okolí, jeďte sem.

5. noc: Spaní v přírodě. Jedná se o kamenný domeček kousek od Pico Ruivo. Opět nádherné místo. V noci přišla bouřka, tak jsem byl rád, že mám kamennou střechu nad hlavou.

6. – 7. noc: Residence Pina ve Fuchalu. Hezký hotel s dobrou snídaní. Rozhodně se vyplatí připlatit si za balkon s výhledem na moře. Sedět na balkoně pít víno a dívat se na centrum a přístav se zaoceánskými parníky byla nádhera.

8. noc: hostel v Machicu. Bohužel už si nepamatuji název. Navíc jsem v něm nebyl spokojený…

 

Postřehy:

  • Nejlepší jídlo: čerstvá bageta namazaná čerstvým avokádem a na to sušenkou šunku😊
  • Při spaní venku je potřeba vzít v potaz: je těžké najít rovné místo; pozor na vítr; v listopadu je na Madeiře sice teplo, ale stmívá se v 7 hod a rozednívá v 8 hod. Na bivakování je to fakt hoodně dlouhé
  • Autobusy na Madeiře jsou za trest, ale nějak se vždy člověk zorientuje
  • Nainstaluje si různé mapové aplikace. Já musel kombinovat mapy.cz, Locus.pro a výbornou aplikaci pro levády – Walk.me